Štoly

Liší se od jeskyní dvěma základníma rozdílama. A to: I když je štola taky jen „díra do země“ je to díra kterou vytvořil člověk na rozdíl od přírody. A po většinou nemá žádnou větší krápníkovou výzdobu a to pro to že štoly jsou relativně mladé oproti jeskyním a tudíž se výzdoba nestihne vytvořit. Štoly jsou raženy většinou za účelem těžby nějaké suroviny nebo jako odvodňovací kanály či vzdušné komíny popřípadě jiné účely.Prozkoumávat štoly není možná tak vzrušující jako zkoumat jeskyně ale třeba nalezený důlní vozíček taky hodně potěší. ? Rozhodně štoly nejsou o nic méně nebezpečné, možná dokonce nebezpečnější než jeskyně a to především z toho důvodu, že jeskyně byla tvořena dlouhou dobou a je celkově kompaktní, kdežto štola je umělý zásah do geologických vrstev, dochází k jejich narušení a o to větší je pak jejich nestabilita a hrozí větší možnost zřícení. Štoly jako takové sloužily odedávna k těžbě nějaké suroviny nerostu či jiného přírodního bohatství. Už dávno věděli že když nějaký materiál ze země odeberou je nutno tam pro změnu jiný vrátit ve formě zpevnění aby nedošlo k sesuvu a zavalení pracujících horníků. Pro tento účel se dříve používalo dřevěné pažení, které bylo časem nahrazeno ocelovou výztuží či betonovým bedněním či pražci. Dnes se používá inteligentní výztuha která se posouvá a staví zároveň s důlním strojem. ( kde že jsou časy karbidek, kahanů mlátků majzlíku klínků a palice) Kromě toho že se štoly používaly pro těžbu surovin, používaly se i k jejich hledání tzv „průzkumné štoly“. V případě že se důlní dílo začalo plnit vodou byl nucen báňský úřad buď dílo uzavřít nebo zbudovat tzv odvodňovací štolu. Jedná se o štolu, která je pod úrovní vlastního důlního díla a je navrtána¨do kopce a slouží ke sběru vody a jejímu odčerpání. Dnes se to už moc nepoužívá neboť je to moc práce moc peněz a levněji vyjde pořídit výkonná čerpadla která vodu z důlního díla odvedou.